Kdo zdědí majetek? 6 dědických tříd určuje, jak se rozdělí dědictví

Existuje ale systém, který celý proces zjednodušuje – dědické řízení. Důležitou součástí jsou dědické třídy, které jasně definují pořadí, ve kterém dědicové dědí. Manžel/ka, děti, partner/ka, neteř nebo jiní příbuzní, o kterých jste možná ani nevěděli. Tento článek vám pomůže lépe porozumět tomu, jak dědické třídy fungují, a jak se postupuje v případě, že na stole leží závěť.

Co jsou to dědické třídy?

Dědické třídy jsou skupiny lidí, které mají podle zákona o dědictví právo dědit po zesnulém. Určují, kdo je na řadě jako první a kdo následuje, pokud nejsou žádní dědici v předchozí třídě. V Česku máme 6 dědických tříd. Každá třída zahrnuje jiný okruh osob na základě jejich vztahu k zesnulému.

První dědická třída

Kdo dědí jako první? Děti a manžel/ka nebo registrovaný partner dědí rovným dílem. Pokud některé z dětí už nežije, jeho podíl přejde na jeho potomky – tedy na vnoučata zesnulého. Příklad? Představte si pana Žlutého. Zemřel a zanechal po sobě manželku a dvě děti. Jeho pozůstalost se tedy rozdělí na tři stejné díly – pro manželku a dvě děti.

Druhá dědická třída

Co se stane, když nejsou žádní přímí potomci? Pak přichází na řadu manžel/ka nebo registrovaný partner (polovina majetku) společně s rodiči zesnulého (druhá polovina).

A co když zesnulý žil s někým, kdo s ním sdílel domácnost alespoň 1 rok? I ten může mít nárok na dědictví, pokud se o společnou domácnost staral nebo byl na zesnulého odkázán výživou. V tomto případě manžel/ka nebo partner vždy dědí alespoň polovinu majetku.

Třetí dědická třída

Další na řadě jsou sourozenci zesnulého a opět osoby, které s ním žili ve společné domácnosti. Pokud už některý ze sourozenců nežije, jeho podíl přechází na jeho děti – tedy na neteře a synovce zesnulého.

Čtvrtá, pátá a šestá dědická třída

A co další příbuzní? Pokud nemáme žádné dědice z prvních tří tříd, jdeme dál. 4. třída zahrnuje prarodiče zesnulého, kdy každý prarodič dědí rovným dílem. 5. třída pak praprarodiče a 6. třída obsahuje děti dětí sourozenců zesnulého (pravnoučata sourozenců zesnulého) a prarodiče rodičů zesnulého (tedy prapraprarodiče).

A co když opravdu nikdo není? Pokud žádný dědic není, majetek připadne státu. Tento proces se nazývá odúmrť. Stát dědí jako poslední, když se opravdu nenajde žádný jiný oprávněný dědic.

Co s dědictvím udělá závěť?

Když zesnulý zanechal závěť, dědictví se rozdělí přesně podle jeho přání. A to může ovlivnit standardní pořadí dědických tříd, nicméně i závěť má své limity. Některé osoby mají právo na svůj zákonný podíl. Říká se jim nepominutelní dědicové, což jsou většinou děti zesnulého. Nepominutelný dědic má nárok na část dědictví, i když jej závěť zcela opomene nebo mu dá méně, než by měl podle zákona dostat.

Výjimkou je zákonné vydědění potomků z důvodu zanedbání své povinnosti vůči zesnulému nebo trestný čin, který proti němu spáchal.

Proč při dědictví potřebujete ocenění nemovitosti?

Dědické řízení se neobejde bez kompletní sady podkladů. Jedním z nich je i ocenění nemovitosti v případě, že je nemovitost součástí řízení. Ocenění nemovitosti v HYPOXu vám pomůže předejít sporům a vyřízení celé záležitosti vám zrychlí. Nemusíte totiž nikam volat, ani psát. Vše získáte online do pěti minut.

Často kladené otázky (FAQ)

Co jsou dědické třídy a kolik jich je?

Dědické třídy jsou skupiny osob určené zákonem, které definují pořadí, ve kterém dědí majetek zesnulého. V Česku je šest dědických tříd.

Kdo dědí v první dědické třídě?

Děti a manžel/ka nebo registrovaný partner dědí rovným dílem. Pokud některé dítě zemřelo, jeho podíl přechází na jeho potomky, tedy vnoučata zesnulého.

Jak funguje dědění, když nejsou přímí potomci?

Dědictví přechází na druhou třídu – polovina majetku patří manželovi či partnerovi a druhá polovina rodičům zesnulého. Pokud nikdo z první ani druhé třídy neexistuje, pokračuje se do třetí a dalších tříd až po případnou odúmrť státu.

Co ovlivňuje závěť při dědění?

Závěť umožňuje rozdělit majetek podle přání zesnulého, ale nepominutelní dědicové (většinou děti) mají nárok na zákonný podíl. Závěť nemůže úplně obejít zákonné právo těchto dědiců, pokud nejsou řádně vyděděni.